Pochod padlých revolucionářů

Vy za oběť padli jste v krutém boji,
za oběť své lásky k všem trpícím,
vy stáli jste za nimi duší svojí,
svou ctí, svobodou svojí, žitím svým.

Po léta jste chřadli v žalářích temných,
tam kat ukoval vás v železech pevných,
tam pouta vám řinčela v příšerný kout,
tam vyřkli jste nad tyranem spravedlivý soud.

Už na smrt vás vedou a pouta zvoní,
jsou v řetězech nohy a ruce,
je smutná to cesta a na smrt po ní
jdou klidně děti revoluce.

Hle, na umdlené k trýzni slunka pad' žeh,
však ni z jednech úst není slyšet vzdech,
ač v prachu a dusnu se težce dýchá,
krok pevný zní odsouzených v říš ticha.

Od paprsků okovy žhavě pálí,
jak zmije se vám do těl vpily,
a z ran, které pouty vám rozdrásali
zem krví jste svou svatou zrosili.

A tyran, ten tančí v reji zoufalém,
svou hrůzu a děs darmo vínem tiše,
hle výstražné znamení nad portálem
už strašlivá ruka mu píše.

Když nadvláda padne a povstane lid
velký, mohutný, věčně svobodný,
na shledanou, druzi, věčný mějte klid,
žít bude váš příklad blahorodný.

Za každého z vás vstane tisíc jiných,
každá smrt zmnoží odboj utištěných,
to vašeho příkladu zásluha jest,
za ni zazní vám pozdrav ,,Práci čest!''

Text poskytla Yki
- http://smk.webpark.cz